Praha

V pátek 14. 9. byl RegioJet připraven převézt žáky 5. třídy do našeho hlavního města na poznávací exkurzi. Poklidná jízda, sledování filmů a pohádek, výborná snídaně, a v srdíčku očekávání, co všechno uvidíme. Než jsme vystoupili, všichni dostali vestičky a slušivé šiltovky. To, že jsme ze sebe udělali jeden, vzorný tým!!! Tím jsme se stali středem pozornosti, kamkoliv jsme vešli. A že jsme měli nabitý program!!! Socha Sira Nocholase George Wintona, původní odbavovací hala hlavního nádraží, Staré zámecké schody se sochou Karla Hašlera, nejkrásnější vyhlídka na Prahu, Pražský hrad, Zlatá ulička, dům č. 22, kde se scházeli umělci 19. století, jako byl Franz Kafka, věž Daliborka, bazilika svatého Jiřího – jeden z nejstarších kostelů v Čechách. Pak jsme měli prohlídku Vladislavského sálu, kde jsme viděli prostor zemského soudu, kde jsou repliky korunovačních klenotů. Přes třetí nádvoří, pod jehož dlažbou jsou ukryty archeologické vykopávky, jsme směřovali do katedrály svatého Víta. To je krása!!! Celý Pražský hrad je krásný!!! Těšili jsme se na prohlídku Senátu ČR. Tam jsme se dostali po Nových zámeckých schodech, které jsou vlastně starší než ty Staré zámecké schody, kolem Poslanecké sněmovny, pomníku Milady Horákové a už jsme stáli před Valdštejnským palácem. Hodinová exkurze v prostorách Senátu ČR. To je horní komora Parlamentu České republiky.

Jeho postavení je upraveno v Ústavě ČR, přijaté roku 1992. V Senátu zasedá 81 senátorů, projednávají návrhy zákonů, které mu postoupila Poslanecká sněmovna. Sídlem Senátu je areál Valdštejnského paláce spolu s Valdštejnskou zahradou, Valdštejnskou jízdárnou, Kolovratským palácem a Malým Fürstenberským palácem.

Ve Valdštejnské zahradě se nám moc líbilo. Na jižní stěně je unikátní umělá krápníková stěna s grottami (jeskyněmi) a voliéra pro exotické ptactvo. Zahradou se volně pohybují pávi, ve voliéře jsou výři, v rybníčku je množství rozmanitých druhů ryb včetně barevných, obrovských kaprů.

Po odpočinku jsme se vydali kolem Muzea Franze Kafky (byl pražský německy píšící spisovatel židovského původu. Je považován za jednoho z literárně nejvlivnějších spisovatelů 20. století), prošli jsme si Čertovu uličku (uzoulinkatá ulička, kam se vejde štíhlý člověk) a podívali jsme se na říčku Čertovku, kterou známe z filmu Chobotnice z II.patra. Kampa, kde se konal Svatováclavský jarmark. Všichni máme dřevěné korálky, někteří skleněné postavičky, a někteří si pochutnávali na trdelníku. Na Kampě je dům Jana Wericha naproti Lichtenštejnskému paláci. Zde je umístěna stálá expozice o herci Janu Werichovi. Podkroví vily slouží pro pořádání výstav, přednášek a kulturních akcí. V přízemí se nachází kavárna „If Café“. Tady jsme potkali europoslance Jiřího Pospíšila, který je ambasador právě Werichovy vily. Ten nás pozval na prohlídku, kde nás uvítala ředitelka vily a průvodkyně nám popovídala o vile a jejím využití. Na konci prohlídky na nás čekalo drobné občertvení. Moc děkujeme a těšíme se, že budeme moci návštěvu oplatit u nás, ve škole. Pokračovali jsme na Karlův most, kde jsme obdivovali sochy a krásné pohledy na Prahu. Proplétali jsme neskutečným množstvím turistů. To jsme byli rádi, že máme na sobě vestičky a šiltovky!!! Staroměstské náměstí se schovaným orlojem za ochrannými plachtami z důvodů rekonstrukce, bylo opět naprosto plné lidí. Došli jsme k Pražskému poledníku, od kterého v historii odměřoval čas v Čechách, prohlédli si sochu Jana Husa a pokračovali na Koňský trh, hovorově taky Václavák, Václavské náměstí. Bylo svědkem mnoha významných historických událostí. Je to tradiční místo pro demonstrace, oslavy a jiná masová setkání. Václavské náměstí má tvar velmi dlouhého obdélníku, delší strana má délku 682 m. Na horním konci náměstí tvoří dominantu velká budova, krásně opraveného Národního muzea (tam se pojedeme podívat příště) a jezdecká socha svatého Václava.  U ní jsme se naposledy vyfotili a šli na hlavní nádraží, kde jsme unavení, ale plní dojmů nastoupili do vlaku a jeli domů.

Byla to príma exkurze. Moc děkujeme

Teď trochu podrobně:

1. Nejprve jsme zamířili na první nástupiště na hlavním nádraží k soše  Sir Nicholas George Winton, který v roce 1939 zachránil 669 převážně židovských dětí z okupovaného území Československa před transportem do koncentračních táborů tím, že jim zajistil odjezd vlakem do Spojeného království. Popovídali jsme si o době 2. světové války.
2. Pak jsme přešli do krásně renovované, původní odbavovací haly – Fantovy haly, dnes kavárny. Žasli jsme nad krásnou výzdobou, detaily, které připomínají den, kdy vzniklo samostatné Československo a Praha se stala hlavním městem nového státu. Metrem jsme se dostali na stanici Malostranská.
3. Ke starým zámeckým schodům do byl jen kousek. Těch schodů je 121 a na samém konci stojí socha Karla Hašlera – českého písničkáře, herce, textaře, skladatele, spisovatele, scenáristy, dramatika a režiséra, Rytíře české kultury, který zemřel na následky mučení v koncentračním táboře v Mauthausen v roce 1941. Prošli jsme bezpečnostní kontrolou, která chrání Pražský hrad a zamířili do Zlaté uličky.
4. Zlatá ulička není místo, kde byste nalezli zlaté chodníky, silnici nebo pouliční osvětlení. A čím je vlastně tak odlišná od těch ostatních? Je tvořena malými domečky s nádhernou barevnou fasádou.Ulička vznikla ve druhé polovině šestnáctého století. Jednalo se o dobu, kdy se právě v těchto místech usadili hradní střelci a zlatotepci. Mohli jsme nahlédnout do těchto domečků, podívat se na zařízení malých místností, kde kdysi žili lidé.
5. Pak jsme se šli podívat do Vladislavského sálu Pražského hradu. ten nás ohromil svou velikostí. Aby se panstvo, kdysi dávno, moc neunavovalo, tak vjíždělo do sálu přímo na koních. Odehrávaly se zde korunovační slavnosti a hostiny, rytířské turnaje, trhy s uměleckým a luxusním zbožím. Svoji reprezentační funkci si prakticky zachoval dodnes. Konají se zde volby prezidenta republiky a slavnostní shromáždění spojená s významnými dny České republiky. Ve východním příčném Václavově křídle se nachází prostor s prostorami Zemského sněmu a soudu – Stará sněmovna, kde jsou také repliky korunovačních klenotů – Svatováclavskou korunu, královské jablko a královské žezlo.
6. Originály jsou uloženy v Korunní komoře katedrály sv. Víta v Praze, odkud jsou vynášeny jen při zvláštních příležitostech. To byla krása!!!
   Na originální Svatováclavské koruně se třpytí celkem 96 drahokamů a 20 perel, jež jsou umístěny na 21 až 22 karátovém 1 mm silném zlatém plechu. Na vrchu koruny je umístěn křížek, který údajně obsahuje trn z Kristovy koruny. Královské jablko, symbol moci, jako originál bylo vytvořeno roku 1527 pro krále Ferdinanda I. Habsburského Je vytvořeno z osmnáctikarátového zlata, mírně zploštělé, i s křížem na vrcholu je vysoké 22 cm. Jablko je na kříži a na obroučce osazeno celkem 8 safíry, 6 spinely a 31 perlami. Královské žezlo vytvořil augsburský zlatník Hans Haller roku 1533 rovněž pro krále Ferdinanda I. Habsburského. Je zhotoveno z osmnáctikarátového zlata, jeho délka je 67 cm.
7. Přes třetí nádvoří, kde je obelisk navržený architektem Ptačnikem, socha svatého Jiřího, a pod jehož dlažbou jsou ukryty archeologické vykopávky, jsme směřovali do Katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Nejvýznamnější český římskokatolický kostel a dominanta Pražského hradu. Jižní věž katedrály je s výškou 96,6 m třetí nejvyšší kostelní věží v Česku. Je nejkrásnějším anejhonosnějším pražským kostelem. V jeho dějinách se odráží počátky křesťanské kultury v Čechách. Je mausoleem českých panovníků a jsou zde také uloženy české korunovační klenoty v Korunní komoře zavřené sedmi zámky. Klíče k nim opatrují představitelé státu, katolické církve a města: prezident republiky, předseda vlády, arcibiskup pražský, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, probošt Metropolitní kapituly u sv. Víta a primátor hlavního města Prahy.

S Pražský hradem jsme se rozloučili před hlavní bránou fotografií s hradní stráží.

8. Po nových Zámeckých schodech, které jsou vlastně starší než Staré zámecké schody, vznikly v místě staré příkré vozové cesty, o které jsou písemné doklady už z roku 1278. Ve středověku byla známá jako Strmá cesta. Každoročně se na těchto schodech koná exhibiční cyklistický závod Pražské schody.
9. Sněmovní ulici jsme šli kolem Poslanecké sněmovny parlamentu České republiky, ta sídlí v komplexu několika paláců na Malé Straně pod Pražským hradem. Sněmovní budovy představují impozantní architektonické i historické stavby, které jsou spojeny s naší novodobou historií, právě v Thunovském palácibyla v roce 1918 vyhlášena samostatná Československá republika a zvolen první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
10. Na konci Sněmovní ulice, tzv. Pětikostelním náměstí, byl pomník dr. Milady Horákové, který je zároveň připomínkou hrdosti a boje proti totalitě. Pomník zobrazující skřivánka sedícího na mikrofonu řečnického pultu, za kterým stála Milada Horáková u soudu ve vykonstruovaném procesu, popravena 21. června 1950 za údajnou velezradu a špionáž.
11. Senát Parlamentu ČR sídlí na Malé Straně v Praze ve třech starobylých palácích: Valdštejnském, Kolovratském a Malém Fürstenberském. Jednací sál Senátu se nachází v místech bývalých Valdštejnových koníren. Další historické prostory slouží senátorům pro jednání. SenátParlamentu České republikyje horní komora Parlamentu České republiky. Jeho postavení je upraveno v Ústavě ČR, přijaté roku 1992. V Senátu zasedá 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Senát je nerozpustitelný, každé dva roky se volí třetina senátorů.
12. Valdštejnská zahrada je členěna do několika částí. Unikátní umělá krápníkovástěna s grottami(jeskyněmi) a voliéra pro exotické ptactvo. Zahradou se volně pohybují pávi, dokonci i bílí pávi – viděli jsme dva!!!, ve voliéře jsou výři, v rybníčku s umělým ostrovem a Herkulovou sochou jsou barevní kapři. V zahradě jsou také zajímavé druhy stromů (např. magnólie, fíkovník, mišpule, viz infodeska) .
13. Muzeum Franze Kafky –  byl pražský německy píšící spisovatel židovského původu. Je považován za jednoho z literárně nejvlivnějších spisovatelů století, byl členem Pražského kruhu. ( žil ve zlaté uličce v domě č.22 od listopadu 1916do března 1917, napsal zde většinu povídek sbírky Venkovský lékař). 6 nejbližších členů rodiny zemřelo během holokaustu: všechny sestry, švagr Josef Pollak, neteř Hanne, synovec Felix.
14. Čertovkaje strouha, vltavský kanál, je tu i dřevěné kolo u Velkopřevorského mlýna^. Čertovce se přezdívá také Pražské Benátky. Na Čertovce a v jejím okolí se točila řada filmů, mj. Chobotnice z II. patra, Amadeus i Mission Impossible.
15. Kampa – malý, romantický ostrov Kampa na řece Vltavě, místa s malebnými domky a dávnou historií, krásnou tržnicí s regionálními výrobky, keramikou, kovářskými díly, kořalkami. Všichni máme aspoň jedny korálky, někteří hrníček, trdelník… Takový malý ráj.
16. Kousek od tržnice se nachází Werichova vilanebo Dobrovského domekjsou názvy používané k označení historické budovy čp. 501 na pražském malostranskémostrově Kampa, proti Lichtenštejnskému paláci. Budova významná především svým umístěním a několika slavnými obyvateli, prošla v letech 2015 až 2017 rekonstrukcí pro muzejní využití Nadací Jana a Medy Mládkových. Stavba je chráněna jako kulturní památka České republiky. Tam jsme potkali europoslance Jiřího Pospíšila, který nám umožnil prohlídku. Ředitelka vily se nám věnovala a provedla nás interiéry, kde jsme dozvěděli o Janu Werichovi. Jan Werich byl český filmovýa divadelní herec, dramatik a filmový scenárista, v autorské trojici s Jiřím Voskovcem a Jaroslavem Ježkem představitel meziválečné divadelní avantgardy a posléze i poválečné české divadelní kultury, spisovatel. Proslavil se mezi válkami jako jedna z klíčových osobností avantgardního Osvobozeného divadla. Druhou světovou válku jako antifašista strávil v emigraci. Po válce se vrátil do Československa.
17. Karlův most tvoří ho šestnáct oblouků a bylo na něho postupně umístěno 30 převážně barokních socha sousoší. Původně se mu říkalo jen „Kamenný“ nebo „Pražský“. Karlův most je také středem mnohých atrakcí pro turisty a těch je tu opravdu hodně.
18. Staroměstské náměstí je jednou z povinných zastávek při návštěvě Prahy. V každou celou hodinu se vždy shromažďují davy turistů před Staroměstskou radnicí, aby sledovali pochod apoštolů na historickém orloji. Ten se nyní opravuje. Zamířili jsme tedy do středu Staroměstského náměstí, k tzv. Pražskému poledníku. Historicky byl definován stínem Mariánského sloupuv pravé poledne. V 90. letech 20. století byl vyznačen v dlažbě bronzovoudeskou s českým a latinským nápisem: POLEDNÍK, PODLE NĚHOŽ BYL V MINULOSTI ŘÍZEN PRAŽSKÝ ČAS / MERIDIANUS QUO OLIM TEMPUS PRAGENSE DIRIGEBATUR. Od roku 1652 sloužil tento poledník k určování poledne v Praze.
19. Naše cesta vedla ke Koňskému trhu – hovorově zvané také Václavák, Václavskému náměstí – pražskékulturní a obchodní centrum. Václavské náměstí má tvar velmi dlouhého obdélníku, delší strana má délku 682 m. Celé náměstí se mírně svažuje směrem k Můstku, který tvoří hranici Starého Města. Na horním konci náměstí tvoří dominantu velká budova Národního muzea a jezdecká socha svatého Václava od Josefa Václava Myslbeka.  Václav je ve společnosti dalších českých svatých patronů: sv. Ludmily, sv. Anežky České, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha.

Fotografií u Sochy svatého Václava na Václavském náměstí jsme se rozloučili s exkurzí Prahy. Zcela znaveni jsme jeli domů, bylo to náročné, ale super!!!

Těšíme se na další akce a prohlídky.